2.díl seriálu: Letoun T6-Harvard a piloti RAF Imrich Gablech a Emil Boček
28. dubna 2013
Prototyp letounu North American T-6 Texan byl zalétán v dubnu 1935 a v průběhu 2. světové války se stal nejpoužívanějším spojeneckým strojem určeným pro pilotní výcvik. K jeho rozšíření do více než 30 zemí světa však přispěly především lokální konflikty, v nichž byl často nasazován k podpoře pozemních vojsk. Poté, co se letoun stal cvičným strojem pro primární výcvik u amerického letectva, byl přijat i u amerického námořnictva a námořní pěchoty. Ačkoliv letectvo vyřadilo letoun z primárního výcviku pilotů již na počátku 60. let 20. století, byl i nadále omezeně používán pro trénink posádek speciálních operací a pro základní výcvik pilotů cizích armád. V námořnictvu byl T-6 Harvard používán až do počátku 80. let 20. století.
Letoun s registrační značkou 7696, který přilétne na naši leteckou show byl vyroben v roce 1943 v americkém Dallasu a byl přidělen vzdušným silám americké armády, kde v následujících letech sloužil k výcviku nových pilotů USAAF v Texasu.
1.5.1950 byl převzat od armády zpět výrobcem, který jej po úpravách v roce 1953 prodal do Jihoafrické Republiky. Dalších několik let je zatím obestřeno tajemstvím, není jasné, zda byl uskladněn či sloužil k výcviku. Další jasné známky o osudu Harvardu jsou z letové dokumentace SAAF (Vzdušných sil Jihoafrické Republiky) až z konce sedmdesátých let, od kdy létal v SAAF bez přestávky až do poloviny devadesátých let, kdy byl vyřazen a prodán civilnímu zájemci v USA.
Po vyřazení od Jihoafrického letectva zůstal složen v transportní bedně a následných deset let byl uskladněn v USA. Poté jej zakoupila dvojice vlastníků z jihozápadu USA, nechala jej složit a uvést do provozu při zachování maxima původních dílů. Z důvodu ztráty zdravotní kvalifikace jednoho z vlastníků byl nabídnut k prodeji. Později byl odkoupen skupinou nadšenců z ČR. Původní vlastník jej přeletěl po trati Montrose, CO – Rockford, IL, kde byl rozebrán do kontejneru, převezen po zemi do Montrealu, naložen na loď, poté přeplul do Hamburku, následně byl převezen po silnici do Hungriger Wolfu, kde byl opětovně smontován, zalétnut a pak přelétnut přes celé Německo do svého nového domova v Plzni Líních.
Na tomto typu letounu bylo vycvičeno tisíce spojeneckých letců, mezi nimi i stovky čechoslováků, kteří pak sloužili v řadách Britského královského letectva – RAF. Dva z posledních pěti žijících pilotů, kteří za druhé světové války měli možnost létat na tomto typu letounu navštíví i náš letecký den, ve věku 98 let k nám přijede pan Imrich Gablech a ve věku 90 let pan Emil Boček.
Letoun T6-Harvard, na kterém oba pánové absolvovali svůj základní výcvik u RAF, je provozován českou společností historických cvičných letadel Classic Trainers, více o této společnosti naleznete na odkazu http://www.classictrainers.cz/cs/
Emil Boček
Emil Boček se narodil v roce 1923 v Brně – Tuřanech. Mnichov a následnou okupaci vnímal sedmnáctiletý Emil jako nepřijatelnou zradu. Rozhodl se proto na konci roku 1939 tajně odejít z domu. Balkánskou cestou se dostal až do Bejrútu. Jako vojín pěšího pluku se účastnil ústupových bojů ve Francii v létě 1940. V září téhož roku byl již v Británii, kde se přihlásil k letectvu. Nejdříve sloužil jako mechanik u stíhacích strojů, v říjnu 1942 byl přijat do pilotního výcviku, a mohl se tak stát jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů, kteří měli za sebou operační lety během druhé světové války.
Byl přijat do RAF, sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě. Od října 1942 byl v pilotním výcviku, o rok později odešel na výcvik do Kanady. Od října 1944 sloužil jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě. Účastnil se celkem 26 operačních letů.
Přečtěte si také reportáž České televize o panu Emilu Bočkovi, nazvanou Šestý smysl Vám řekne, když nemáte letět. Naleznete ji na tomto odkazu http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/extra/216539-stihaci-pilot-emil-bocek-sesty-smysl-vam-rekne-kdyz-nemate-letet/
Imrich Gablech
Plk. Imrich Gablech se narodil 4. listopadu 1915 ve slovenském Hrachovišti. Tam také navštěvoval obecnou školu. Když se v roce 1936 v novinách dočetl, že se chystá v rámci akce 1000 nových pilotů republice nábor, neváhal a přihlásil se. Tatínek ho sice zrazoval, že se zabije, Imrich řekl, že když bůh dá, tak vše dopadne dobře. Dne 1. října nastoupil vojenskou základní službu v Píšťanech a následně byl převelen na leteckou a poddůstojnickou školu do Chebu. Od ledna 1937 působil na pilotní škole v Prostějově. Po dokončení školy byl zařazen k cvičné letce a následně k polní letce působící nedaleko Bratislavy ve Vajnorech a následně i v Žilině.
Po okupaci a vzniku Slovenského štátu se mu v létě 1939 se mu podařilo ze Slovenska – Slovenského štátu uletět do Polska, kde se zúčastnil prvních bojů II. světové války. Po napadení Polska Sovětským Svazem upadl do ruského zajetí, kde byl uvězněn do gulagu. Do Anglie se dostal až v říjnu 1941. Z ruského gulagu měl natolik podlomené zdraví, že již nemohl u RAF bojově létat a proto byl zařazen jako flying controller – dnes bychom řekli na řízení letového provozu. Po válce byl perzekuován komunistickým režimem.
Je držitelem řady vyznamenání a ocenění. 28. 10. 2009 obdržel z rukou prezidenta republiky Václava Klause Řád bílého lva. Jeho osobnost lze charakterizovat jako ryzího vlastence, člověka nanejvýš přímého a čestného, člověka s obrovským společenským rozhledem a entuziasmem a jako břitkého kritika společenských nespravedlností a jako neochvějného bojovníka za pravdu a spravedlnost.
O panu Imrichu Gablechovi si můžete prohlédnout video z cyklu Neznámí hrdinové nazvané Ničeho jsem se nebál http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10204458965-neznami-hrdinove/211452801390014-neznami-hrdinove-pohnute-osudy/